Jak to bylo po vyprchání láskonoše dál

Milý deníčku,

Na koleji a nejen na ní to bylo nějakou dobu od aféry s láskonošem napjatý. Faye a Rose si dlouhou dobu nebyly schopný nic vyříkat, takže každá seděla na jinym konci spolky a já se nudila sama, protože jsem nechtěla s jednou mluvit a tu druhou odstřihnout. Ikdyž si teda myslim, že omlouvat by se měla Rose, ale zas ona je děsně urážlivá a je to s ní někdy dost potíž.

Když jsem tam jednou tak znuděně seděla, řekla jsem si, že se nebudu za láskonoše stydět do nekonečna, stejně to ani nebyla moje vina, nemohla jsem za to, byla jsem pod vlivem lektvaru. Tak jsem napsala docela dlouhej dopis a poslala ho Carterovi. Psala jsem v něm, že už mě nebaví se před nim stydět a že spolu stejně chodíme na hodiny a koneckonců za to ani jeden nemůžem, že jsme se chovali jak zamilovaný přeslazený paka. A taky že to ve finále byly docela zábavný tři dny.

Bála jsem se, jestli se mnou bude chtít vůbec mít něco společnýho, ale alespoň jsem to chtěla vrátit na nějakou neutrální úroveň, když nic jinýho. Naštěstí mi Carter docela rychle odepsal, že souhlasí, že to vidí stejně a že přijde k naší koleji a popovídáme si. Později teda fakt přišel. Nejdřív jsme ani jeden moc nevěděli, jak začít a bylo nám trochu trapně, ale po chvíli jsme si povídali docela kamarádsky a nakonec jsme se tomu už jen smáli. Ptala jsem se ho, jestli si to vyžehlil u Anet a k mýmu překvapení řek, že nemá chuť cokoliv žehlit, že on jí ze své vůle neudělal nic zlýho a že na to, že jsme byli pod vlivem kouzla a úplně nevinní, se k nám oběma chovala dost hnusně. To mě celkem překvapilo. Čekala jsem, že sotva lektvar vyprchá, půjde Carter na kobereček a mě si Anet najde a udělá mi přednášku. Pokud mi ovšem nenapálí další facku *vysmátý smajlík*.

Blížila se večerka, takže jsme museli jít na koleje, ale zdálo se, že jsme si to s Carterem docela dobře vyříkali a že by z nás třeba mohli bejt i kamarádi, protože uznej, takovýhle společný zážitky hned tak někdo nemá.

Belle ♥