Jak se Faye stěhovala a jak jsem byla v nemocnici

Milý deníčku,

Od mejch narozek jsem ti zas chviličku nepsala, tak jdu na to. Napsala jsem dlouhej dopis našim, takže si Frank trochu protáhl křídla. Taky byl další sraz klubu pekařů a dělali jsme pizzy a slané koláče. Už jsme věděli, co a jak, takže to celkem pěkně odsýpalo. Jo a taky byla samozřejmě i keramika, kde jsme si vyráběli bucláčky. Já jsem si udělala sytě růžový se znakem Havraspáru a mým jménem. Sice se mi povedl vymodelovat až asi napotřetí, páč sem fakt úděsný kopyto, ale nevadí, snaha se přece taky cení a hrneček nakonec mam *usmívající se smajlík*.

Ohledně výuky toho moc zajímavýho není, pomalu se blíží zkoušky a na ty se snažim spíš nemyslet. Ikdyž včera jsem si třeba parádně zatrénovala, zkoušely jsme s Faye i souboje a tak. Ale bez exasilu od Cartera bych tam sebou asi flákla, ještě že mi ho dal, musim si nějakej nechat na trénování před zkouškama.

Jo taky se teď občas dělaj brigády, vybere se z každý koleje jeden člověk a ten pak jde něco odpracovat a získá tím pár peněz do kolejního fondu. Na první brigádu byla vybraná Faye. Druhá byla včera a vybraná jsem byla já, bohužel se mi ale udělalo nějak blbě, tak snad se profesor Archer moc nezlobil, musim mu poslat sovu s omluvou.

Jó vlastně, deníčku! Úplně bych zapomněla! Taky jsem díky Carterovi byla poprvé na semináři o povoláních. Vede ho školní zdravotnice Sayaka Hitori a je děsně sympatická. Zrovna na tomhle semináři se šlo na exkurzi do Nemocnice sv. Munga a bylo to hrozně super. Sešli jsme se ve vstupce a když dorazili i opozdilci, vyrazili jsme ven k přenášedlu. Mimochodem to je asi nejdebilnější způdob přepravy vůbec. Všichni se tvářili úplně v pohodě a mě bylo na blití a motala se mi hlava, ale snažila jsem se taky tvářit, že jsem úplně v pohodě. No naštěstí to za chvíli přešlo, ale teda hnus. Je to jako něco mezi cestováním ve středu tornáda, v tobogánu a na centrifuze. No vyplivlo nás to přímo ve vstupní hale v nemocnici, takže Sayaka to domluvila na recepci a po chvilce jsme už šli na první oddělení a vyslechli si přednášku o lékouzelnících. Škoda že tam nebyla Faye, zrovna tohle by jí podle mě zajímalo. Říkala, že by o tom možná do budoucna uvažovala. Potom jsme šli ještě dolu na přednášku o povolání lektvarologa. I to bylo moc zajímavý a po skončení nám ještě něco krátce popovídala paní na recepci o povolání čarohostesky. No byl to výlet skoro na celej den. Bohužel cestu zpátky nám mělo zas zajistit přenášedlo. Chvíli jsem přemýšlela, že to dojdu pěšky *chechtající se smajlík*. Zdálo se mi to reálnější, než že se podruhé chytnu toho rezavýho kotlíku, kterej mě zas hodí do toho centrifugo-tobogánovýho tornáda. No nakonec jsem to samozřejmě udělat musela (šla jsem až v poslední partě, jak jsem to odkládala) a zas mi pak bylo asi 5 minut blbě. Carter říkal, že si zvyknu. No vážně o tom pochybuju.

Potom jsme poděkovali za výlet a dostali rozchod. Šla jsem rovnou na kolej, protože jsem byla fakt unavená a uťapaná. Tam byla Faye. Chtěla jsem jí vyprávět, jak jsme se na výletě měli, ale ona se skoro hned zvedla a šla do pokoje. Tak jí to asi nezajímalo no *trochu smutný smajlík*.

Taky jsme si s Faye daly další šachy. Zase jsem jí porazila, ale zase to nebylo úplně snadný, ikdyž ona si evidentně myslí opak. Musim jí taky někdy nechat vyhrát, aby si víc věřila, ale nebude to snadný deníčku, víš jak hrozně nerada prohrávam.

Jeden další večer jsem už byla na pokoji, že si lehnu s knížkou, ale nakonec jsem se rozhodla jít si ještě sednout do spolky. Když jsem tam přišla, seděla u stolu Faye s profesorkou Leadenrose. Trochu mě to překvapilo, ale přisedla jsem si k nim a povídaly jsme si. Zrovna když se na nás přišla konečně podívat tam bylo takový mrtvo, škoda. Povídali jsme si o spolužácích a tak, třeba o tom mimoňovi z Nebelvíru. Taky o tom, že starší lidi z koleje se k nám chovaj fakt super a že bysme konečně ocenili tu rybku do akvárka *usmívající se smajlík*. Pak jsem se jí zeptala, jestli je možný se stěhovat mezi jednotlivými pokoji, že už delší domu s Faye uvažujem, že bysme chtěly bydlet spolu. U mě na pokoji je i volná postel, takže by se tam vešla. Prej že po prázdninách by to šlo - na další školní rok. Tak jsme byly spokojený a dál si povídaly. Po chvíli se profesorka rázně zvedla, usmála se na nás a prohlásila, že nás přestěhuje hned. No chvilku jsme na ní jen civěly s otevřenou pusou jak tydýti. Pak jsme konečně hejbli zadkem a šli přenášet Faye ke mně do pokoje. Nějak jsme byly pořád překvapený a nadšený a jen jsme nosily a nosily tunu jejích krámů. Navíc já tam samozřejmě měla po celym pokoji roztahanej bordel, tak jsem se to snažila rychle zakamuflovat a naházet pod postel. Naštěstí profesorka vypadala, že její to fakt jedno a jen očarovávala dveře, aby Faye měla přístup do jejího nového pokoje. Pak jí ještě přidělila truhlu. Když jsme to všechno tak nějak přenosily, řekla, že už půjde, že nás nechá vklidu nějak se tu porovnat a my jsme jí furt dokola děkovaly a říkaly, že je nejlepší, což taky je, žejo. A taky jsme jí řekly, že je fajn, že přišla a ať přijde častěji. A ona že jo a že prej taky máme my přijít za ní. Tak jsme jí to slíbily a popřály jí dobrou noc. Když odešla, ještě dloooouho jsme s Faye poklízely a zabydlovali jí v pokoji. Byla jsem hrozně nadšená, nečekala jsem, že by to stěhování šlo už takhle v průběhu roku. Po všem tom stěhování jsme byly trochu mrtvý, tak jsme se šly svalit ke krbu do spolky. Byl tam zrovna Velt, kterej s Leadenrose prej mluvil, když odešla od nás, takže o stěhování věděl. Rozehrála jsem si s nim partičku šachu, ale bylo fakt hodně pozdě, takže jsme to nedohráli a doufam, že to brzy dokončíme, protože to vypadá, že mam slušnou šanci na výhru *usmívající se smajlík*.

Belle ♥