Jak byl Valentýn

Milý deníčku,

Krátce po mě a Carterovi si to naštěstí vyříkaly i Faye s Rose a už jsem se nemusela bavit jen s Ashem. Teda, ne že by mi to vadilo, je fajn a výborně se s nim večer ve spolce kecá, ale kámošky sou kámošky. *usměvavý smajlík*

S Carterem se z nás pomalu stali kamarádi a zdá se, že i s Faye si celkem rozumí, což jsem ráda. No a taky byl Valentýn. Což je čas kýčovité výzdoby a přeslazených přáníček. Musim ale říct, že výzdobu na hradě zvládli krásně. Byla jsem zvyklá z obchoďáků, že je všechno šíleně růžový a zasrdíčkovaný, ale hrad byl vyzdoben ve stylu rajské zahrady, všude květiny a zeleň, houpačky a vodopády. A ani to nebylo moc růžový. Naopak to byla v půlce února příjemná podívaná. Samozřejmě se posílaly valentýnky. V Bradavicích to chodí tak, že napíšeš valentýnku, hodíš jí do truhličky a pak ji během dne doručí a nahlas přednese adresátovi amorek. To jsou takový vtipný stvoření, který si umí vybrat ten nejnevhodnější čas. Samozřejmě jsem poslala valentýnku Carterovi. A pak taky Faye, takovou kamarádskou. Když jsem je psala, odchytla si mě Anet a chtěla si promluvit. To mě dost překvapilo. Nevěděla jsem, jestli na mě hodí pavouka, nebo vyleje horkej čaj, takže jsem byla pořád ve střehu. Nakonec mě ale docela překvapila, protože si chtěla prostě jen promluvit a asi i trochu ospravedlnit svý chování vůči mně. Nakonec to nebyl až tak hroznej rozhovor a snad už si alespoň nebudem znechuceně odplivávat, kdykoliv se potkáme na chodbách. Sotva jsme stihly s Anet dopovídat, už nám rozhlasem profesor Archer připomínal, že máme naklusat na hodinu létání na hřiště. Kvůli tomu pokecu s Anet sem se nestihla dojít pořádně oblíct a tak jsem byla celou dobu venku zmrzlá a zabalená do pláště co nejvíc to šlo.

Klasicky jsme zas nastoupili do řady, každý vedle sebe jedno koště, když najednou se přede mnou objevil jeden z amorků. No asi deníčku tušíš, jak mi ztuhnul úsměv. Vehementně jsem si zírala na špičky bot s nadějí, že si mě amorek nevšimne a poletí pryč, nebo že je zpráva třeba pro někoho jinýho. No...nebyla. Jak jsme tam tak stáli celá třída vyrovnaní i s Archerem, začal ten zlomyslnej prcek snad schválně nahlas řvát na celý hřiště valentýnku od Cartera. Teda jako bylo to milý, to jako samozřejmě jo, ale kdo by chtěl, aby o něm amorek vřískal láskyplné ódy před celou třídou. Archer vypadal, že se snaží držet smích, aby mi nebylo ještě trapnějc a ostatní se ani nenamáhali a smáli se a čučeli, jak rudnu. Carter stál vedle mě a taky se mi zdálo, že mění barvu dorůžova. No naštěstí když amorek odlít, byl Archer natolik solidární, že hned pokračoval s výukou a nedal spolužákům šanci si z nás dělat srandu moc dlouho. Na tu hodinu si pro nás připravil slalom mezi překážkami. Měli jsme vytvořit týmy, takže jsem k sobě hned přitáhla Cartera s Faye. Cartera jsem postrčila dopředu, jakože bude kapitán, protože z jeho vyprávění jsem pochopila, že mu lítání fakt jde. A nepletla jsem se. Když nám to Archer odstartoval, Carter vystřelil dopředu a slalom prolít suverénně nejrychlejc a neshodil žádnej kužel. Já šla druhá a celkem jsem překvapila sama sebe, riskla jsem to a letěla celkem rychle a shodila jsem jen jeden kužel až úplně na konci. Archer se na mě usmíval, takže to bylo asi docela dobrý *usmívající se smajlík*. Poslední šla Faye a letěla o trochu pomalejc než já a i shodila víc kuželů, ale i tak myslim letěla celkem slušně a neskončili jsme poslední. Nakonec nám všem Archer rozdal body za šikovnost a mě a ještě několika lidem dal body navíc, jakože nám to šlo extra dobře *široce se usmívající smajlík*. Když hodina konečně skončila, byla sem totálně vymrzlá a šli jsme na oběd. Odpolední výuka naštěstí odpadla, takže jsme měli celý zbytek dne volno. Pak nám v rozhlase oznámili, že se na večer chystá valentýnská slavnost a že si můžeme v jedné opuštěné učebně na střeše pučit šaty a obleky. Po obědě jsme se teda rozešli na kolej. Chtěla jsem jít vybrat šaty s Faye, ale Grath na poslední chvíli vyhlásil rozhlasem, že dějiny budou a Faye se tam narozdíl ode mě rozhodla poctivě jít, tak jsme se nakonec dohodli s Ashem, že pudem spolu, že si aspoň poradíme. Pomohla jsem mu vybrat oblek a on mi na oplátku doporučil růžové šaty. Když jsem se na koleji konečně převlékla a učesala, Carter už na mě čekal před kolejí a šli jsme čekat do vstupky na odchod na slavnost. Po chvíli se přidali i Faye s Ashem a pak nás slečna Grimes odvedla všechny do plesového sálu, který byl umístěný pod hladinou jezera. Bylo to krásný a ani nevím, jak to pořádně popsat. Když jsem se rozhlédla, viděla jsem skrz vodu jezerní svět, bylo to kouzelný. Nabrali jsme si u baru spoustu přeslazených valentýnských dobrůtek, obsadili jeden ze stolků a celý večer ochutnávali a povídali si. Tentokrát zůstal parket na můj vkus celkem prázdný, ale nevadilo to, alespoň se člověk nemusel bát, že do něj někdo vrazí a vyleje mu pití cestou od baru. Večerka byla ten večer posunutá opravdu o hodně, ale i tak jsme tam s Carterem a Faye seděli do poslední chvíle, až jsme museli na kolej pak utíkat, abychom to stihli včas. Stejně myslim, že jsme se trochu opozdili *usmívající se smajlík se svatozáří*. Na chvilku jsme si ještě sedly s Faye ke krbu a jak už bylo pozdě a byl to dlouhý den, povedlo se mi tam usnout v těch plesových šatech. Jo a abych nezapomněla, nevím už přesně kdy během dne to bylo, ale Carter na mě počkal před kolejí a dal mi valentýnský dáreček - malého mluvícího plyšového medvídka, bonboniéru Rafaela, který zbožňuju a polštářek ve tvaru srdíčka. Udělal mi tim ohromnou radost a začíná mi bejt trochu blbý, že mi furt něco dává, ale zas ne tak, aby mi to kazilo radost z dárků *culící se smajlík*.

Příště ti zas povim, jak jsme připravili tajnou oslavu pro Faye!

Belle ♥